Návrat k sobě a k přírodě
Návrat k sobě a k přírodě
Většina z nás žije, nebo žila běžným životem, rodina, děti, práce... takový život se nám zdá/l normální a hlavně žije ho tak téměř každý v našem okolí. Dokud se nám nezačnou dít různé bolavé situace, ať už se to týče partnera, rodiny, nemocí, nemožnost sehnat práci..... Tak začíná člověk se ptát sám sebe, proč zrovna já a dáváme si otázky, co jsem komu udělal/a a tak se litujeme, tato fáze u někoho trvá déle, u někoho krátce, ale každý to máme jinak, každý jsme na jiné úrovni v nímání.
Když tato fáze skončí, najednou k nám začínají přicházet odpovědi na naše otázky a pomalu nám začíná zapadat celý náš život do mozaiky, začíná nám docházet, že nic není náhoda a kdyby se nám nestalo to a tamto, nebyli by jsme tam, kde jsme teď, nepotkali by jsme lidi, které potkáváme teď, neměli by jsme to, co máme dnes.....dokonce začínáme věřit, že je něco mezi nebem a zemí, začínáme věřit v Boha ...a tak přicházíme-navracíme se pomalu zpátky k sobě, najednou vidíme svět úplně jinak než doposud, víc začínáme vnímat své nitro, svou duši, začínáme vnímat intuici....navracíme se k přírodě, začínáme vnímat své tělo, přírodu, zvířata...začínáme si vážit každého dne, jsme najednou vděční...
Každý z nás jsme jedinečná bytost, jsme propojeni s přírodou, vesmírem... jen jsme odešli od své pravé podstaty, zapomněli jsme, že máme duši, že máme být tím, kým opravdu jsme, začali jsme napodobovat ostatní, ovládli nás média, bulvár, reklamy, okolí, strach.......začali jsme dělat rozdíly, chtěli jsme mít lepší auto, dům...
Vrátit se zpátky ke svému opravdovému Já není někdy lehká cesta, někdy i pěkně trnitá, jestli někdo čeká, že změnit vše jde ze dne na den, tak to ho asi zklamu, nejde, je to práce na sobě a je jen nás jak se rozhodneme, jestli chceme vůbec následovat svou duši, intuici, nebo se utápět ve smutku, někdy sebelítosti a nadávat na svět... Zapomněli jsme vnímat své tělo, které nám dává krásné signály, ale my jsme tak zabráni do okolí a sami sebe nevnímáme.
Příroda má bohatství pro každého, bouří se právem, ani Vesmír nás nenechá na pospas, jen se musíme změnit a vrátit se ke své podstatě, začít být vděční, vážit si všeho co máme... vyměnili jsme svá srdce za peníze a teď je na čase, aby jsme získali zpátky vše, s čím jsme se narodili. Zapomněli jsme na ty možnosti, které máme, ztratili jsme se, nejsme sami sebou... místo toho, aby jsme pracovali na tom, najít zpět své opravdové JÁ, zabýváme se médii, bulvárem, okolím, strachem....koukáme na druhé, dokonce je i napodobujeme a snažíme se být lepší, ale nikdo není lepší ani horší, každý je originál a co platí pro jednoho, neplatí pro druhého..
Každý má právo na to být šťastný, každý dostal stejné možnosti, ale ty jsme zapomněli. Naše intuice nás nikdy nezklame, naše duše čeká, kdy přestaneme následovat naše EGA a navrátíme se zpátky k srdci a začneme se rozhodovat srdcem.
Kdo neví, kde začít, doporučuji tyto knihy :