My a děti
Děti jsou naše úžasná zrcadla a někdy si to vůbec neuvědomujeme.
My se snažíme své děti stále nějak vychovávat, stále je něčím strašíme, to nesmíš, zlomíš si nohu, nedělej to a tamto, chovej se normálně.... A přesto ty děti jsou tak moudré, že ani vychovávat nepotřebují, oni ví jak se mají chovat, řeknou si když mají hlad, když chtějí pít, brečí když chtějí brečet, smějí se když se chtějí smát.... jsou tak bezprostřední, lásky a my jim to někdy kazíme.
Měli by jsme si uvědomit, že pro děti máme být vzorem, kamarádem zároveň rodičem a průvodcem, aby věděly, že tady jsme pro ně, když se jim cokoli nepodaří a ne je dirigovat co musí a nesmí. Jejich dušička si nás jako rodiče vybrala, měli by jsme se podle toho chovat a být pro naše děti skvělým přítelem, aby se nás nebály, ale věřily nám a věděly, že jsme tu pro ně.
Pokud se nám na dítěti něco nelíbí, je to většinou náš problém a měli by jsme si dát otázku, co mi to dítě zrcadlí, co mám na sobě změnit. Většinou když dítě zlobí, je neklidné, je to náš vnitřní neklidný svět a pokud změníme náš neklid, změní se i dítě.
Někdy si děláme trápení sami, chceme mít z dítěte někoho, kým jsme třeba nebyli my a snažíme se o to na dítěti...ale každá duše je tady pro něco jiného, to by jsme si měli uvědomit.
Z vlastní zkušenosti vím, že když jsem se dala na tuhle cestu, začala jsem přetvářet můj vnitřní svět, změnilo se vše okolo mě a hlavně děti a nejmladší můj 4letý syn mi to tolik zrcadlí, tu jeho moudrost, že zůstávám koukat, jak je vnímavý. A takové jsou všechny děti, nejen moje, jen si to neuvědomujeme a je to škoda.
Děti nejsou nemocní jen tak, to zrcadlí nás. U dětí je to tak silné pouto s námi, že nejde popřít, když má dítě třeba brýle, tak se musíme zaměřit na sebe, co to dítě nechce vidět, co je v nepořádku, co musíme změnit....
Myslím, že hlavním úkolem rodiče je být dítěti více kamarádem a zároveň rodičem, nepotlačovat v dítěti jeho sebedůvěru, lásku, to, aby bylo samo sebou, nechat ho tvořit, vyjadřovat se... hlavně mu naslouchat, aby dítě vědělo, že tu vždy jsme pro něho. Dávat mu lásku, ale láska není o tom, vše dítěti dovolit, láska je také o tom, umět říkat svému dítěti NE, dítě potřebuje určité hranice....
Nejlepší učitelé pro nás jsou naše děti.