Kdo je duchovní člověk

Spoustu z vás určitě zná věty jako ,, tak se duchovní člověk nechová, duchovní člověk nejí maso, duchovní člověk svítí jak sluníčko, mluví jen o lásce, nemaluje se, nemůže mít sex......pokud si toto myslíte, tak vás vyvedu z omylu.

Duchovní je cesta do svého nitra, cesta zpátky k sobě, ke své duši, spojení se svým opravdovým Já... takže duchovní je každý člověk, protože každý máme duši. 

Každý člověk se vždy chová tak, jak nejlépe umí a tak, co má uvnitř. Pokud jsme se dali na cestu do svého nitra.... nejdříve nacházíme sami sebe, kdo vůbec jsme, dáváme si různé otázky, proč jsme tady, proč se nám děje to a tamto, postupně se začínáme vracet zpátky k sobě, k intuici, dáváme na své pocity...učíme se sebelásce, postupně se učíme od druhých, přicházíme na to, že lidé, které potkáváme nám krásně odhalují co máme uvnitř a nejlépe tak, když se nám na druhém něco nelíbí, to jsou naše nejkrásnější zrcadla a postupně svým životním učením se osvobozujeme od všech našich naučených programů a odkrýváme své opravdové Já, přesně to, kým opravdu jsme. Je to takový proces a dá se říct celoživotní, stále je čemu se učit, kdo říká, že všechno už ví, tak lže a ještě lepší je říct, že to vše já vím, ale přesto se mi v životě nedaří a to je další věc, načteného toho můžeme mít hromady, ale to, že něco vím, znamená, že tak žiji, že mám zkušenosti, pochopení a podle toho dokáži žít.

Ježíš přišel proto, aby nám ukázal hlavně lásku, jak může být každý šťastný, zdravý, každý se dokáže vyléčit, každý může mít vše, on nás učil žít v lásce, ukázal nám, že můžeme milovat i toho, který nám ublížil....ukázal nám, že naše tělo je chrámem pro duši, že nemusíme stavět chrámy, že máme tělo a o to se musíme starat....že Boha máme každý uvnitř sebe, že se nemusíme Boha bát....Jen církve nás naučili vše jinak, že se musíme Boha bát....

Naučili jsme se rozdělovat na dobré a špatné, pěkné a ošklivé....., ale to jsme rozdělili mi lidé, tak nás to od malička učili...Vše je duchovní. I auto, v kterém jezdíte má tolika vaši energie, že je to vaše součást, takže i věc je duchovní.

Duchovní cesta je proces, co jsme to vyzařujeme a také co máme uvnitř, to přitahujeme. 

Člověk, který se dal cestou zpátky k sobě, pracuje na sobě.. už nemá potřebu jen psát stále o lásce, stále sluníčkařit, ale už i tak žije, neznamená, že není někdy smutný, každý může být smutný, neznám člověka, který by byl stále happy, jen se s tím člověk, který na sobě pracuje dokáže možná rychleji vyrovnat a zpracovat své pocity... dokáže říkat Ne, má nastavené své hranice, ví, že okolí jsou jeho zrcadla a nejlépe se od nich učí, vnímá intuici, pocity...bere zodpovědnost za své myšlenky, za svůj život, dokáže si chránit svou duši a hlavně žije svůj život a ne jiných.