Bez černý

Naši předkové si bezu černého vážili. Svědčí o tom nejen několik zachovaných rčení či říkadel (i vás možná babička učila, že člověk má před heřmánkem smeknout a před bezem kleknout), ale také už téměř zapomenutý zvyk darovat nevěstě bezovou sazenici, aby si ji mohla vysadit k novému příbytku. Koneckonců bez Slované chápali jako svůj posvátný strom. 

Snad každá část tohoto keře má své využití. Poté, co se na jaře vyvinou lichozpeřené listy, nastává od května do června období kvetení. Smetanově bílé až nažloutlé květy plné pylu se dají využít na sirup, čaj, limonádu či šťávu, můžete je obalit v těstíčku, osmažit (kosmatice), použít jako náplň do bylinných pytlíčků, které se po zahřátí přikládají na místa, kde vás trápí revma, či součást blahodárné koupele.

Květy čerstvé i sušené (rozprostřete je v tenké vrstvě v průvanu na tmavém místě, aby neztratily barvu) jsou vhodné nejen jako prevence, ale i jako lék proti chřipce, angíně, kašli či rýmě, při nachlazení. Látky v nich obsažené (glykosidy, třísloviny, vitamin C, slizovité látky, éterické oleje a organické kyseliny) čistí krev, usnadňují vykašlávání, snižují teplotu, jsou močopudné a vyvolávají pocení.

Listy obsahují pryskyřici, glykosidy, sambunigrin, sambucin a množství vápníku. Sbírají se v období léta a vaří se z nich čaj, který čistí krev, je projímavý a močopudný. Rozemleté mladé listy se přikládají na bolestivé klouby a revmatické končetiny.

Pokud se snažíte vyhnat ze zahrady krtka, zahrábněte mu čerstvé bezové listí rovnou do nory. Jejich specifický zápach umocněný procesem tlení by ho měl donutit k odchodu.

Od srpna do poloviny listopadu dozrávají lesklé černé plody, obsahující glykosidy, karoteny, antokyan, cholin, cukry, organické kyseliny, v čerstvém stavu vitamin C, ve slupce a v semenech vitaminy A, B1, B2, B6, B12 a kyselinu panthotenovou.

Používají se stejně jako květy čerstvé i sušené (suší se bez stopek). Mají podobné léčivé účinky (při nachlazení, migréně), ale hlavně výborně chutnají. Připravují se z nich vína, likéry, marmelády a džemy, zavařeniny, šťávy, dezerty, omáčky, povidla, dříve i kaše a polévka. Hlavně výborné při léčbě záněttech nervů (trojklanný nerv, sedací nerv, atd), migrén a při nedostatku železa v krvi

http://www.prirodni-cesta.cz/bez-cerny-kvet.html

Syrové bezinky jsou pro ptáky, ne pro lidi!

Při sběru plodů pamatujte, že je nutné zpracovat je okamžitě po otrhání. Rovněž se doporučuje odstranit stopky, negativně ovlivňují chuť bezinek. Především ale neochutnávejte bezinky syrové! Mohlo by vám být zle, protože obsahují glykosid sambunigrin, který se však tepelnou úpravou zcela odbourá.

Pokud víte, že všechny plody nevyužijete, nechte je na keři ptákům. Rádi je sezobnou, navíc díky svému složení pro ně před blížící se zimou představují jeden z nejlepších druhů potravy. Ze semen, jež roznesou, pak mohou vyrůst nové keře.

Naši předkové znali ještě další využití bezu, konkrétně jeho větví, z nichž vyráběli nástroje zvané koncovka a fujara. S jejich historií nás seznámil Miroslav Ešner, který je vyrábí. Díky němu a dalším nadšencům můžete zvukům těchto nástrojů naslouchat i v současnosti.