Lnice květel

Lnice květel

 
Sbíraná část
kvetoucí nať
Podporuje
normální funkci jater a žlučníku
Bylina, jež dokáže obohatit a rozzářit jinak obyčejná zpustlá místa lidského tvoření. Najdeme ji často při okrajích cest a silnic, na skládkách nebo také na lesních mýtinách, kde při dobrých podmínkách dokáže vytvořit krásné plantáže žlutavých kvítků. Lidé si ji také občas pěstují v zahrádkách právě pro její líbivou krásu a v neposlední řadě též pro její léčivé schopnosti.

Popis

Jedná se o vytrvalou bylinu s větveným válcovitým oddenkem. Vyrůstá do výšky nejčastěji kolem 50 centimetrů. Lodyha je přímá, hustě olistěná, jednoduchá nebo větvená. Listy střídavé, čárkovité až čárkovitě obkopinaté, na okraji poněkud ohrnuté. Květy jsou sestaveny v hustý koncový hrozen (10-50 květů), mají žláznatě pýřitý kalich. Ostruhatá koruna je sírově žluté barvy, příčný val na spodním pysku zpravidla oranžový. Kvete od června do října. Plodem jsou tobolky.

Rozšíření a ekologie

Vyskytuje se skoro v celé Evropě kromě těch nejsevernějších oblastí a Islandu. Také chybí na většině Pyrenejského poloostrova a v jižní Itálii a Řecku. Roste na Sibiři až po Bajkal. Najdeme ji také na Dálném východě, v Severní Americe, Chile, Brazílii, na Novém Zélandě vždy v krajině modifikované člověkem. U nás roste téměř na celém území. V horách ji najdeme jen ojediněle, v nejvyšších polohách zcela chybí.
 
 
Vyhovují jí sušší, výslunná místa a lehké propustné půdy. Často ji spatříme kolem cest, v příkopech, na železničních náspech, rumištích, v kamenolomech. Daří se jí na ruderálních podkladech.

Užití v léčitelství

Středověký lékař Mattioli píše o lnici jako o lnu matky boží. Pití odvaru se v té době používalo při zacpání jater a sleziny. Vědělo se, že vyhání vodu a nutí také na stolici, tudíž se dávala lidem se žloutenkou nebo vodnatelností. Zevně se používala voda nebo šťáva z byliny na všelijaké neduhy a kazy, vředy a provaleniny. Prášek z květů se míchal s práškem z květů třezalky, používal se při neštovicích.
 
 
Dnes můžeme říci, že droga působí protizánětlivě, diureticky a projímavě. Používá se především při problémech s játry a se žlučníkem. Přidává se do různých čajových směsí, například s řepíkem lékařským nebo dobromyslem. Oblíbenou formou je také lihová tinktura.
 
 

Sběr a úprava

Lnici sbíráme v období jejího květu, tedy od června do září. Seřezáváme vrchní část natě. Sušíme ji rychle ve stínu, nejlépe pak v sušičce při teplotách do 40° C. Uchováváme v dobře uzavřených nádobách, droga je náchylná na vlhkost. Pro vnitřní užití používáme v nálevu (1-2 lžičky řezané drogy na šálek vody, 1x denně), pro vnější užití můžeme použít odvar nebo mast. Známé jsou také odvary ve mléce, pro použití do obkladů nebo do sedacích koupelí (20 g/500 ml mléka).
 
 

Obsah účinných látek

  • flavonové glykosidy (linarin, pektolinarin, neolinarin)
  • organické kyseliny

 Produkty s Lnicí

Krém ARTRIN