Lípa srdčitá
Lípa srdčitá
Mezi horami, lipka zelená. Strom s hrdou aurou národní symboliky. Častý památný solitér, memento lidských zvratů, živoucí paměť odpočinkových míst a tichý vypravěč lidových příběhů. Kdo odpočíval v letním stínu lípy, ten určitě slyšel sborový šum včel a možná díky tomu také našel, alespoň na chvíli, mír a klid. Lípa zakořenila v kulturní krajině a také v lidských tradicích. Možná za to mohou její listy tvaru srdce, majestátní, hustá a stinná, košatá koruna, či dlouhověkost rodových stromů. To vše doplňují její léčivé schopnosti, které člověk zná už od nepaměti.
V mírném pásu severní polokoule se vyskytuje 30–40 druhů lip. U nás jsou známé především dva původní druhy – malolistá a velkolistá. Ostatní druhy zde rostou jen vzácně (např. velkolistá červenavá – jižní Morava).
Košatý strom s nasládle vonícími květy
Lípa srdčitá je opadavý strom, který se dožívá 500–700 let. Roste do výšky 20–30 metrů. Její kořenová soustava je v obrysu srdčitá a má silné postranní kořeny. Kmen je mohutný, válcovitý. Borka po větší dobu svého života má hladký kmen, až ve stáří je kmen vrásčitý a rozpukaný. Koruna je hustá, košatá, rozložitá, vejcovitého až kulovitého tvaru. Řapíkaté listy jsou okrouhle srdčitého tvaru, na líci barvy tmavě zelené, na rubu šedozelené, po okrajích pilovitě zoubkaté. Květenství odstává šikmo nad listy. Listeny jsou lysé a dlouze řapíkaté. Květy rostou po 4–10, jsou světle žluté a krásně nasládle voní. Plodem je jednopouzdrý oříšek hruškovitého tvaru. Lípa malolistá kvete v červnu až v červenci, zhruba o čtrnáct dní později než lípa velkolistá.
Roste ve většině Evropy a je součástí kulturní krajiny
Květ lípy podporuje trávení, imunitu i relaxaci
Květy sušíme mírně, ve stínu a průvanu
Obsah účinných látek
- třísloviny
- flavonoidy
- slizové látky
- silice (farnesol)
- glykosidy
Produkty obsahující LÍPU
Čaj NASTYDNUTÍ * Tinktura z pupenů LÍPA * Čaj LÍPA * HEPČÍ * SERAFÍNKŮV ČAJÍK * ANDÍLKOVY BYLINKY