Kontryhel žlutozelený

Normální funkce dýchacího systému, Těžké nohy, Normální činnost cévní soustavy

Poznávacím znamením kontryhele žlutozeleného jsou okrouhle ledvinovité listy připomínající sukénku, nebo také husí nohu. Tyto listy jsou sedmi až devítilaločné, tuhé a tvoří přízemní růžici, z které dál rostou chloupkaté větvené lodyhy, vysoké někdy až 30 cm. Vrcholíky tvoří žlutozelené drobné kvítky, plodem je nažka, která je ukrytá v malé kopinaté číšce. Kontryhel roste v hnízdech, je vytrvalý a kvete od května do září.

Kde roste kontryhel?

Kontryhel se vyskytuje téměř po celé Evropě, dále pak v Asii, Severní Americe a Austrálii. Roste při potocích, v lesích, v hájích, na lukách i mezích, spíše v podhůří a na horách, méně často pak v nížinách. Kontryhel má rád polostín a vlhko, prameniště a mokřadní louky, ale najdeme ho i na slunných stanovištích, v rumištích, na krajích cest, návsích. U nás a na Slovensku se vyskytuje prakticky na celém území.

 

Dle historických herbářů je kontryhel: „Bylina, speciálně se hodící na rány, na vnitřní i vnější úrazy, neboť prý hasí a odhání horkost. To co jest v těle strženého, to uzdravuje. Je přirozeností studené a suché, neboť má chuť trpkou a svírající.“ Kontryhel byl také spojován s ženským elementem, s kterým je kontryhel primárně spojovaný dodnes: „ Osláblé, ochablé a svislé prsy upevňuje odvar husí nožky v obyčejné vodě. Na prsy se přikládají šátky namočené v tomto odvaru.“ (obě citace- Mattioliho herbář).  Dnes se dočteme zejména, že kontryhel žlutozelený pomáhá k normální činnosti cévní soustavy,  proti pocitu těžkých nohou a zároveň podporuje normální funkce dýchacího systému.

 

Sbírání kontryhele a jeho uchování

Účinnou drogou kontryhele jsou listy a nať. Sbírají se v květu, kdy je obsah účinných látek v bylině nejvyšší. Kontryhel se louhuje i maceruje, dělají se odvary, čaje, masti, tinktury a to v závislosti na použití. Známé jsou již popsané obklady z odvarů, ale také sedavé kontryhelové koupele, kde se využívá přes noc macerovaná sušená bylina.

 

Kontryhel patří mezi známé a velmi oblíbené bylinky našinců. Jeho výskyt je hojný a určení jednoduché, s minimálním rizikem záměny. Při zpracování se klade větší důraz na pomalé a správné sušení - pozor na přesychání a zároveň také na zapaření. Při šušení kontryhele vybírejte stinná místa, použijte síta, klaďte v tenkých vrstvách a obracejte. Správně usušený kontryhel si ponechává svou světlezelenou barvu. Ani v dlouhodobém užívání kontryhele nebyly zjištěny žádné vedlejší účinky. Výčet účinného použití pro člověka je rozhodně pestřejší, než se na první doslech zdá a možná právě pro svůj široký léčivý potenciál je „husí nožka“ stálicí lidového léčitelství.

S kontryhelem je spojován fyzikální jev, takzvaná gutace (gutta=kapka), tedy slzení rostlin. Jak k tomuto jevu dochází? Při vzniku hydrostatického přetlaku v rostlině, dochází k uvolňování vody pomocí hydatod na okrajích listů. Pro středověké vědce dozajista nepoznaná záhada. Dle pověstí alchymisté doufali, že by jim tato „nebeská rosa“ mohla pomoci při hledání zlata a kamene mudrců, což zřejmě nevedlo ke zdárnému výsledku. Přesto jsou vylučované kapky prospěšné i pro nás, nejen pro rostlinu. Tyto kapky totiž obsahují rozpuštěné minerály a stopové množství účinných látek obsažených v bylině. Právě zde možná dostojí „nebeská rosa“ svým pověstem. Pouhým potíráním dokáže obohatit naši pleť, očistit naši pokožku a zcela jistě i rozzářit tvář.