Jeřáb ptačí

Zrání červených jeřabin na stříbrných stromech dává dětem na vědomí, že se nenávratně blíží konec prázdnin a znovu začne škola. Červené plody pak často ještě v polovině zimy visí na stromech. Ptáčníci, tedy lovci drobných ptáků, je mívali v zásobě pro zimní čižby. Jeřabiny jsou totiž oblíbenou potravou drozdů, kvíčal, kteří dříve patřili zase k oblíbené pochoutce lidí.

• Syrové jeřabiny jsou pro člověka mírně jedovaté. Po tepelném zpracování, nebo sušení jsou však zcela zpracovatelné. Lidé je tradičně používají při výrobě marmelád, likérů, vín, sirupů či kompotů. Svůj význam mají jeřabiny i v lidovém léčitelství, sušené plody nám poskytují zimní zásobárnu vitamínů.
   
   

  Strom s bílými kvítky a typickými červenými plody

  Strom, někdy také keř, dorůstá výšky od 3 až k 15 metrům. Kmen je štíhlý a hladký, světle hnědé až sivé barvy borky. Větve jsou v mládí plstnaté, později hladké. Má lichozpeřené listy s 4–10 páry lístků, které jsou podlouhle vejčité, kopinaté, pilovité. Bohaté chocholičnaté květenství kvete bílými, drobnými květy. Plody jsou kulaté červené malvičky. Kvete od května do června.
   

  Nenáročný jeřáb najdeme v Evropě i Asii

  Roste v Evropě a Asii. Nevyskytuje se na jihu Evropy. U nás roste hojně, zavlečen byl i do Severní Ameriky.
   
  Jeřáb je nenáročný na stanoviště, snese větší teplotní rozdíly a daří se mu i v drsnějším klimatu severských zemí a také ve vyšších horách. Roste v prosvětlených lesích, ve skalnatém terénu, na loukách i pasekách, na živiny chudších kyselých půdách, na místech mírně vlhkých až sušších. Jeřáb ptačí se vysazuje jako okrasná dřevina v parcích a zahradách, stejně také ve stromořadích u silnic. V sadech pak lidé pěstují kultivary ptačího jeřábu se sladkými plody, stromy známé jako oskeruše.
   

  Vyrábí se z něj sorbit, užívají se plody i pupeny

  Z jeřabin se průmyslově vyrábí jednoduchý cukr sorbit, který je užíván diabetiky. Sorbit je také výchozí surovinou pro výrobu vitamínu C. V léčitelství se užívají sušené plody jeřabin i tinktury. Jeřabiny podporují přirozenou imunitu, působí při stresu a mají osvěžující efekt na lidský organismus.
   
   

  Sušené plody se hodí na přípravu “čaje” i macerátu

  Zralé jeřabiny se někde začínají sbírat už v srpnu, jinde až v říjnu či listopadu, záleží na tom, kdy jsou plody zcela dozrálé. První mrazíky sice mírně uleví od svíravé a trpké chuti, avšak zároveň s sebou vezmou i část vitamínů, tedy prospěšných látek. Při sběru se odřezávají celé vrcholíky s plody a následně pak teprve otrhávají červené malvičky. Sušíme je ve stínu a poté dosoušíme na slunci nebo uměle, kde teplota nemá překračovat 50 °C. Dobře usušené plody jsou tvrdé a chutnají trpce až palčivě. Při dobrém uskladnění vydrží i dva roky a déle. Sušené plody se používají při přípravě čajů – výluhů i macerátů, podobně jako třeba plody šípku či rakytníku. Plody nadrtíme a necháme macerovat přes noc ve studené vodě, druhý den ohřejeme a užíváme. Nebo můžeme přelít drcené plody horkou vodou a nechat asi 15 minut vylouhovat. Oba nápoje budou působit mírně projímavě a močopudně.
   
   

  Jeřabinová marmeláda

  Je vhodná jako dochucení omáček, může posloužit místo brusinek ke svíčkové, do marinád na maso, nebo samozřejmě na chleba s máslem.
  • 1 kg jeřabin
  • 1 kg cukru
  • skořice
  • červené víno
  • hřebíček
  Jeřabiny očistíme od střapců a všech nečistot, dáme je do studené vody a necháme je v ní pár hodin odpočívat. Poté je slijeme, dáme do kastrůlku, přidáme špetku skořice a kousek hřebíčku, podlijeme vínem a rozvaříme zcela do měkka. Následně rozmixujeme. Dále vaříme a přidáváme cukr až do požadovaného zhoustnutí. 
   

  Produkty

  Tinktura z bylin

  Tinktura z pupenů