Jalovec obecný
Sbíraná část: plody, dřevo
Podporuje
normální hladinu cukru v krvi, odolnost a přirozenou obranyschopnost, antioxidační procesy, mladé výhonky jalovce podporují metabolismus tuků a sacharidů
O jalovci se můžeme dočíst v rozličných historických pramenech. Pod tímto stromem prý ležel prorok Eliáš, když utíkal před hněvem Jerabelky až na poušť. Tam ho po druhé probudil anděl. Staří alchymisté znali uhlí jalovcové. Dobře věděli, že jeho řeřavé uhlíky udrží žár zdaleka nejdéle. V herbářích se opisují jeho léčivé vlastnosti a využití v lihovarnictví a řezbářství.
Stále zelený jehličnatý keř
Stále zelená jehličnatá dřevina. Roste většinou ve formě keře, zřídka i jako strom s jedním nebo i více kmeny. Koruna je pravidelně rozložitá, často válcovitého nebo kulovitého tvaru. Jehlice mají šedozelenou barvu, vyrůstají přeslenitě po třech Jsou rovné nebo zakřivené, ostře zašpičatělé.
Jedná se o dvoudomou rostlinu. Samčí šištice mají žlutavou barvu, samičí zelenou. Kulovité plody se nazývají galbuly nebo lidově jalovčinky. Dozrávají druhým rokem a třetím rokem opadávají. Jsou tmavě modré, černé nebo hnědé a ojíněné.
U nás je jalovec na ústupu
Je rozšířen po celé severní polokouli, v teplých pásmech. U nás je spíše na ústupu. Tam, kde dříve rostl hojně, roste dnes spíše jen roztroušeně.
Vyhovují mu vysluněná místa, pastviny a okraje lesů, skalnaté a kamenité stráně převážně v horách.
Užití v lidovém léčitelství
Ve středověkém herbáři P. A. Mattioliho se dočteme o jalovci mnoho zajímavých informací. Používal se vnitřně ve formě odvaru jalovčinek v bílém víně. Tento odvar byl brán jako „Praeservatium“, tj. obrana v čase nebezpečí moru.
K vykuřování místností se používala pryskyřice, usušený kořen a kmen, stejně tak pichlavé větvičky. Tento kouř zaháněl hady a zlé povětří. V lékárnách se tehdy dala pořídit suchá fermež (jalovcová pryskyřice) pod názvem Sandaraca anebo Vernix. Používala se buď vnitřně s čerstvým vejcem, nebo zevně jako zásyp při krvácení zlatých žil.
Hodně se používal také olej jalovcový. Ten se připravoval z rozmačkaných čerstvých bobulí a bílého vína. Po kvašení se ohněm získával olej, který splýval na povrchu. Takový olej se pak používal vnitřně i jako balzám.
Bobule je dobré sbírat v rukavicích
Na podzim se sbírají zralé bobule. Buď se opatrně (v rukavicích) trhají přímo z větví, nebo se střásají do plachet. Bobule je nutné přebrat. Sušení probíhá ve stínu na vzdušných místech, s maximální teplotou do 35 °C. Při dobrém uskladnění vydrží i tři roky. Sušené bobule se používají v nálevu, nebo se přidávají do koupelí.
Velmi účinné jsou tinktury z pupenů, které obsahují veškeré účinné látky v ideální koncentraci.
Co byste měli o jalovci ještě vědět
Jalovec se zásadně nedoporučuje pro děti. Dráždí totiž ledviny a při jeho dlouhodobém používání může hrozit i jejich poškození.
Jalovčinky se také používají při výrobě likérů a alkoholových nápojů (borovička, gin), ale i jako koření při přípravě zvěřiny či marinád. Bývají i součástí vyráběných směsí koření.
Jalovcové dřevo je velmi odolné a krásně voní. Používalo se v řezbářství při výrobě dýmek a holí. U nás je však jalovec chráněný – dřevo se tedy nesmí získávat, pouze dovážet.
Obsah účinných látek
silice – až 2 % (pinen, kadinen, terpineol)
inosit
glykosidy
juniperin (hořká chuť)
pryskyřice
cukry (asi 30 %)