Eleuterokok ostnitý
Podporuje
Známý pod názvem „čertův kořen“ nebo „sibiřský ženšen“. Rostlina dálného východu, která se svými účinky vyrovná hůře dostupnému ženšenu. Nejedlé plody zdánlivě připomínají naše ostružiny. Keř je dobře pěstovatelný i v našich podmínkách, ale zplaňuje jen výjimečně. Je mrazuvzdorný a vytrvalý, jeho květy krásně voní. Tato rostlina je známá svými adaptogenními vlastnostmi, což znamená, že pomáhá tělu přizpůsobit se různým stresovým situacím.
Je také často používán jako tonikum pro zvýšení energetické úrovně, zlepšení fyzické výkonnosti a vytrvalosti. Též se používá k podpoře imunitního systému, zlepšení mentálního stavu, snižování únavy a zlepšování celkového blahobytu.
Popis Eleuterokoku
Keř s hustě trnitými větvemi, dorůstající do výšky kolem 2 metrů, výjimečně i výše. Dlouze řapíkaté listy jsou střídavé, dlanitě složené z 3 až 5 lístků. Lístky jsou podlouhle eliptického tvaru, hrotité na koncích a mají hrubý, zubatý okraj. Jsou tmavě zelené a lesklé. Kořenový systém je silný a větvený. Kořeny jsou hnědé a dřevnaté. Rostlina produkuje výhonky s trny, které se nacházejí podél stonků a větví. Tyto trny jsou ostnaté a pomáhají rostlině chránit se před býložravci.
Květy jsou drobné, fialové nebo žlutozelené a uspořádané v malých okolících na koncích větví. Květy jsou oboupohlavné a mají pět okvětních lístků a pět tyčinek. Rostlina kvete v létě, obvykle v červenci a srpnu.
Po odkvětu následuje tvorba drobných, kulovitých plodů, které jsou červené nebo tmavě fialové barvy. Tyto plody jsou bobule obsahující semena.
Rozšíření a ekologie
Především východ Ruska (Chabarovský a Přímořský kraj a oblast Amurská). Dále pak Japonsko, Korea a severovýchodní Čína.
Jedná se o odolnou rostlinu, schopnou růst ve široké škále půd a podmínek. V přírodě se často vyskytuje v lesích, křovinách i horských oblastech.
Užití v léčitelství
Rostlina je známá v tradiční čínské medicíně. V zemích jejího přirozeného výskytu je používána v léčitelství už po staletí. Její rozmach do Evropy však nastává až v padesátých letech, kdy se vědecky začala více zkoumat. Zjistilo se, že její účinky jsou velmi podobné ženšenu, který byl vzácnější, a tedy více nedostupný. Vyšší poptávka vedla k logické devastaci planě rostoucích kultur eleuterokoku v Rusku, a tak se začal hojně vysazovat a pěstovat, především v kraji Chabarovském. Plantáže zde vzniklé měli pokrýt celkovou spotřebu a zabránit tak plenění přirozené populace keřů ve volné přírodě.
Sběr a úprava
Kořen se šetrně odřezává ke konci září. Očistí se a nakrájí na menší kousky. Jeho sušení probíhá maximálně do teploty 70°C. Po úplném vysušení se kořeny rozdrtí nebo rozmelou na jemný prášek. Pro přípravu různých léčivých přípravků se často používá extrakce.
Dříve se k nám dovážel tekutý extrakt z Ruska, který byl nejznámější lékovou formou. Poté se začali vyrábět tekuté přípravky i u nás. Oblíbenou formou je lihová tinktura.
Obsah účinných látek
- eleuterosidy
- flavonoidy
- draslík, hořčík, vápník
- cukry, silice, pryskyřice, lipidy a další
