Tato bylina byla léčebně používána původními obyvateli Severní Ameriky dávno před příchodem bílého muže. Indiáni sbírali v prérii různé druhy této byliny. Dnes známe asi deset druhů z rodu Echinacea a všechny pocházejí ze Severní Ameriky. Pro nás nejzajímavější je ta nachově zbarvená.
Název Echinacea pochází z řeckého slova echinos – tedy ježek. Nápadný nachově hnědý terč uprostřed květu opravdu zdánlivě připomíná malého ježka. Právě nádherně vybarvený květ poutá nejvíce pozornosti, a proto je tato medonosná léčivka častou ozdobou zahrádek a parků.
Vysoká trvalka s purpurovými květy
Jedná se o vytrvalou bylinu, která dorůstá až do výšky 120 centimetrů. Lodyha je přímá, chlupatá, hnědozelené barvy. Spodní listy jsou řapíkaté, vejčitého až kopinatého tvaru, až 30 cm dlouhé, při vrcholu špičaté. Lodyžní listy jsou menší, krátce řapíkaté, rostou střídavě. Květy jsou velké a nápadné, s nachově hnědým terčem uprostřed. Liguly jazykovitých květů jsou odstálé až zahnuté, mají růžovou až purpurovou barvu. Plodem je nažka. Začíná kvést koncem jara a vytrvává až do pozdního léta.
Pochází ze Severní Ameriky
Je původní v Severní Americe. Vyskytuje se převážně na východě a jihovýchodě USA a v Kanadě. Roste také v omezené míře v Mexiku.
Díky svým léčivým účinkům se stala populární i v jiných částech světa, kde je pěstována jako okrasná rostlina a léčivka. Je pěstována v Evropě, Asii a Austrálii, zejména v mírných klimatických podmínkách. U nás zplaněla v Brně.
Dobře se jí daří na slunných a suchých stanovištích. Ve své domovině roste v prérii, na skalnatých lokalitách, v křovinách a při okrajích světlých lesů. Druhotně roste v okolí lidských sídel, na zahradách, v parcích, kolem cest, na rumištích i skládkách. Rostlina preferuje mírné až teplé klima s dostatkem vlhkosti, ale je poměrně odolná vůči suchu a chladu.
Podporuje obranyschopnost
V tradiční medicíně je používána jako posilující prostředek a imunostimulant. Obsahuje látky, jako jsou alkamidy a polysacharidy. Tyto látky podporují přirozenou imunitu.
V posledních desetiletích byla rostlina předmětem výzkumů, které zkoumaly její účinky na lidský imunitní systém. Některé studie naznačují, že echinacea se podílí na přirozeném fungování imunitního systému. Další výzkumy se zaměřují na její možné účinky v boji proti rakovině, ale výsledky těchto studií jsou zatím nejednoznačné.
Kořen třapatkovky se sbírá na podzim
Zpracovává se různými způsoby v závislosti na účelu, pro který se používá. V tradiční medicíně se nejčastěji používají kořeny, květy a listy, které se suší a mohou být použity k výrobě různých přípravků.
Sběr kořene je obvykle prováděn na podzim, kdy rostlina ztrácí své listy a energii ukládá do kořenů. Po vykopání se kořen očistí od hlíny a zbývajících rostlinných částí a rozdělí se na menší kusy. Ty se nejčastěji suší v sušičce nebo na vzduchu na suchém a větraném místě, podobně jako se suší nadzemní části.
Sušený kořen lze použít jako surovinu pro výrobu extraktů, tinktur a dalších přípravků. Kořen lze také použít k přímé konzumaci, například k přípravě čaje, ale kvůli jeho hořké chuti se většinou přidává do směsí s jinými bylinami, aby byla chuť příjemnější.
Pro výrobu tinktur a extraktů se sušené rostlinné materiály nejprve rozdrtí a poté se extrahují pomocí alkoholu nebo vody. Výsledný extrakt se pak používá k výrobě různých přípravků, jako jsou tinktury, kapsle, tablety, čaje a krémy.
Kromě toho se bylina také používá k výrobě éterického oleje, který se získává z květů a listů rostliny pomocí destilace párou. Tento olej se používá k aromaterapii a také se přidává do kosmetických přípravků.
Obsah účinných látek
* polysacharidy – jsou hlavní složkou a zodpovídají za imunostimulační účinky byliny
* flavonoidy
* alkamidy – látky, které mají protizánětlivé, analgetické a imunostimulační účinky
* cynarin
* kyselina kávová a její deriváty
* inulin
* vitamíny a minerály – C a E, zinek, selen a další
Najdete v produktech
Tinktura
