Dobromysl obecná

Ve světě roste asi dvacet druhů. Těžiště výskytu je ve Středozemí a na Blízkém východě.

Vytrvalá rostlina, dorůstající do výšky až devadesáti centimetrů, s dřevnatějícím horizontálním oddenkem. 

 

Lodyha je přímá, čtyřhranná, zelená nebo hnědofialově naběhlá, v horní části větvená. Listy jsou řapíkaté, v čepeli podlouhle vejčitého tvaru. Spolu s listeny i kalichy jsou tečkované polokulovitými, tmavými lesklými žlázkami, vylučujícími silice. Celá rostlina je žláznatě chlupatá. 

 

Květy mají světle nachovou barvu, tvoří chudokvěté lichopřesleny, nahloučené na vrcholu lodyhy a horních větví do krátkých lichoklasů nebo hlávek. Kvete v červnu až v září. Plod je tmavohnědá tvrdka.

Roste v celé Evropě, mimo Island a nejsevernější části Fennoskandinávie a Ruska. Najdeme ji na Azorech, Kanárských ostrovech, v severozápadní Africe, v nižších polohách Himaláje, na Kavkazu, v Íránu, jižní Číně, na Tchaj-wanu. 

 

U nás v České republice nalezneme především poddruh dobromysl obecná pravá. Roste hojně hlavně v teplejších oblastech státu.

Často preferuje kaňonovitá údolí řek s příznivými mezoklimatickými podmínkami (např. údolí Ohře, údolí Vltavy a Malše nebo údolí řek na jižní Moravě). Jedná se o světlomilnou rostlinu, takže preferuje výslunné stráně, lemy lesů, lesostepi, paseky, řidčeji pak světlé listnaté lesy. Najdeme ji někdy také na náspech železnic a cest. Roste na sušších, hlinitých půdách s vyšším obsahem živin. Za květu tvoří obvykle dominantu porostů.

Už ve středověku byla dobromysl hojně používána v léčitelství. V Mattioliho herbáři se toho dočteme opravdu hodně. Zadělaná s medem na způsob lektvaru čistila a otevírala průdušky a mírnila kašel. Odvar ve víně odpíral všemu jedu. Matkám se radilo jíst dobromysl na lačno, kvůli tvorbě mléka. Odvar z dobromysli se používal v koupelích, proti svrabu, prašivosti a žluté nemoci. Na oteklé mandle se užívala čerstvě vytlačená šťáva z byliny. Teplá pára z odvaru ve víně zase prý rozháněla znění a zvučení v uších.

Seřezáváme kvetoucí olistěné vrcholky. Největší obsah silic má bylina před polednem. 

Materiál se pak suší ve stínu, nejlépe v průvanu. Můžeme rozvěsit svazky nebo rozprostřít do slabých vrstev. Po usušení odtrhneme lodyhy a dřevnaté části odstraníme. Sušíme-li uměle, nepřekračujeme teplotu 35 °C.

 

Z drogy se připravují čaje, čajové směsi, tinktury a kapky. Nálev můžeme připravit z dvou čajových lžiček řezané natě a 250 ml horké vody. Louhujeme dvacet minut. Zevně můžeme použít k přípravě koupelí, obkladů nebo kloktadel.

Ve Středozemí se pěstuje dobromysl, která se hojně využívá v kulinářství jako koření pod názvem oregano.